Letošní pomlázka bude bavit!

Velikonoce den po dni

Velikonoce, též Pascha či Pesach jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který letos připadá na období od 18. do 22. dubna. Velikonoce se podle křesťanských církví slaví první neděli po prvním úplňku, který následuje za jarní rovnodenností. V křesťanském pojetí jsou Velikonoce oslavou vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých (po jeho smrti na kříži ). V židovském pojetí jsou Velikonoce památkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, z něhož je vyvedl prostřednictvím Mojžíše Hospodin. V pojetí ateistickém jsou to svátky jara a plodnosti, příležitost k rodinným oslavám a sešlostem spojených s mnoha tradicemi.

easter-bunny-2119015_960_720

 

Zelený čtvrtek

Zeleným čtvrtkem začíná pětice oslavných dnů. V tento den poslední večeře Páně, zazní hlahol všech zvonů, které až do Bílé soboty zmlknou. Hlas zvonů, o kterých se povídalo, že odletěly do Říma, nahrazovaly děti řehtačkami a klapačkami a řehtaly ráno, v poledne a večer místo zvonění a tím i vyháněly Jidáše.

Velký pátek

Velký pátek považovala katolická církev vždy za den největšího církevního smutku. Je to jediný den v roce, kdy se nikde na světě neslouží mše svatá. I s Velkým pátkem jsou spojeny pověry. Na Velký pátek vstávali lidé velmi brzy a spěchali k potoku či řece, kde se omývali studenou vodou a přecházeli potok bosýma nohama, protože věřili, že si tak zajistí na celý rok dobré zdraví. Hospodyně vynášely ven vyvětrat peřiny, aby se zbavily nemocí a vyhnaly všechny neduhy z domu a vybízely své dcery k mytí u studánky, aby byla hezká a dobře se vdala. Žádný hospodář nevyjížděl do polí, neboť se nesmělo hýbat se zemí. Mnozí věřili, že v ten den země vydává své poklady a že na souš vycházejí vodníci.

easter-1237585_960_720

Bílá sobota

Na Bílou sobotu se chodilo v průvodu kolem celého náměstí, později kolem kostela, ve kterém se světila voda a velikonoční svíce a potom se u něj "pálil Jidáš". Ohořelá dřívka si lidé brávali domů a dávali za trámy obydlí, aby chránila hospodářství před bleskem a ohněm. Třáslo se stromy, aby měly hodně ovoce. Bílá sobota byla vedle Zeleného čtvrtka považována za šťastný den pro setí. V tento den končil půst. Před polednem se již rozeznívají zvony. Bílá sobota bývala dnem ticha a klidu. Denní bohoslužby vůbec nebývaly a bohoslužba byla slavena buď v podvečerních hodinách, nejdříve však po západu slunce, nebo od půlnoci.

Zmrtvýchvstání

Na Boží hod velikonoční, jdou lidé do kostelů na slavnostní mši svatou. V neděli se nesmělo nikde pracovat, rodina trávila tento den pohromadě a společně jedla a pila. Křesťané slaví svůj největší svátek – zmrtvýchvstání Ježíše. Odpoledne hospodář roznášel do polí proutky kočiček svěcených na Květnou neděli. Ženy a dívky si zdobily kraslice a chlapci si pletli pomlázky z vrbových proutků.

easter-eggs-1741213_960_720

Velikonoční pondělí

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, však vám slepička snese jiný, zůstává nejznámější koledovačkou pondělního dopoledne. Pakliže jsou pro vás vejce nedostatkovým zbožím nebo jen chcete v produkci ulevit kurům domácím, máme pro vás extra pomlázkové tipy.

Netradiční výslužka pro koledníky:

  1. DECENTNÍ NÁRAMEK Z PRAVÉ KŮŽE

  2. ŘETÍZEK S PŘÍVĚSKEM BULL

  3. TEMPLÁŘŠKÝ KŘÍŽ- PRSTEN Z CHIRURGICKÉ OCELI

  4. AUTO - RŮŽENEC ZE SKLENĚNÝCH MAČKANÝCH PERLÍ

  5. FITNESS NÁRAMEK F1 PLUS

  6. ARMY EXTRA PEVNÝ ZADNÍ KRYT PRO SAMSUNG

  7. NÁRAMEK Z MASIVNÍHO OCELOVÉHO LANKA S LEBKAMI

  8. NÁUŠNICE Z CHIRURGICKÉ OCELI OZUBENÉ KOLO

  9. NÁHRDELNÍK S PŘÍVĚSKEM BUDHY

  10. BOXER- PRSTEN Z CHIRURGICKÉ OCELI

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.