Proč se slaví Vánoce?

Proč se ale vůbec Vánoce slaví? Svůj původ mají ve starověkém pohanském slavení slunovratu. Posvátný čas období slunovratu byl nadějí do budoucna, symbolem aktu znovustvoření. Staré evropské národy tento přírodní zlom zaznamenaly a začaly jej oslavovat. Církev vnukla Vánocům náboženský smysl. Dítě v jeslích, Josef, Marie, oslík a vůl. Křesťanský svátek lákal lidovou vrstvu nádherou vánočního chrámu a neopakovatelnou atmosférou chudoby a zbožnosti. Svátek narození Páně se od 4. stol. šířil po celém světě.

 

Štědrý den je nejslavnějším dnem z trojice svátků vánočních. Aby také ne. Po slavnostní večeři přichází onen vytoužený čas nadělování dárků. Dříve byl Štědrý den dnem postním. Aby přísný půst vydržely i děti, rodiče jim za odměnu slibovali, že večer uvidí zlaté prasátko. Tradičním pokrmem k večeři bývá smažený kapr s bramborovým salátem. Právě v okamžik východu první hvězdy končí adventní usebrání a celodenní půst. Oslava narození Krista začíná společným hodováním. V dnešní době se však lidé odklánějí od křesťanských tradic a Vánoce pojímají jako svátky obžerství. Byla by velká škoda podlehnout tlaku konzumní společnosti a zapomenout, proč se vlastně svátky slaví.

christmas-card-574742_1920 (2)

Boží hod vánoční je dnem narození Ježíška. Slavnostní atmosféra vrcholí. Lidé navštěvují kostely, modlí se k Bohu a děkují za seslání Spasitele. Rodinní příslušníci tráví čas pospolu a navštěvují své příbuzné. Boží hod vánoční je dnem naprostého klidu, odpočinku od práce i starostí. Do třetice slavíme den sv. Štěpána. Na Štěpána není pána. Veselí se chudý, stejně jako bohatý. Sv. Štěpán byl jako historická postava mučedníkem, který byl r. 37 n.l. ukamenován pro svou víru. Dnes se právě v tento den pořádají lidové zábavy a kulturní akce.

 

Vánoční svátky vždy provázela koleda. Jejím smyslem bylo přinést štěstí do hospodářství a rodinného života. Vánoční koledování začínalo Štědrým dnem a trvalo až do Tří králů. Za starých časů se věřilo, že koleda dokáže ovlivnit osud, křesťanství jej však postupně nahrazovalo modlitbou a mší. Dnes koledu oficiálně provozuje Česká katolická charita. Finanční výtěžek koledníků je odesílán potřebným (sociálně slabým a postiženým).

christmas-market-550323_1920 (3)

Původ vánočního stromečku se datuje do 18. století. Zeleň z chrámů byla přenesena do domácností v podobě zdobené jedle nebo smrku. Stromeček se zdobíval perníčky, sušenými jablky či slámovými ozdobami. Tento novodobý zvyk se nejdříve ujal ve městech a aristokratickém prostředí. Dalším inspirativním zvykem byla tvorba a šíření betlémů. Za jejich původce je možné považovat sv. Františka z Assisi, dále pak jezuity a františkány. Dnes si Vánoce bez betléma dokáže představit málokdo. Betlém k Vánocům neodmyslitelně patří, v posledních letech jsou nejmódnější tzv. betlémy živé.