Boží trest za rozmar a konzum?

Doba koronavirová ovládla celý svět. Nákaza nemilosrdně kosí populaci, aby ji promořila až do morku kosti. Vlády evropských zemí se rozhodly nákazu zpomalit, aby velká kumulace viru v jednom čase a na jednom místě nenadělala nedozírné škody na ekonomice a hlavně lidských životech. Už nyní víme, že se pandemie nedá zastavit, snažíme se o to ji pouze zásadně zpomalit a čekáme, až viry ztratí na síle. Zda je to dobře, nebo ne, bude možné v kontextu hodnotit až s odstupem doby.

„Co nás to jen potkalo“, lomí rukama mladí, „čeho jsme se to dočkali“, bručí věkem pokročilí. Doba komfortu a konzumu dostala pořádně na prdel a nikdo nechce věřit tomu, že po této lekci nezůstane kámen na kameni. Z historického hlediska neprožíváme nic mimořádného. Infekce tu byly, jsou a budou. Civilizace přežila morové rány, neštovice i španělskou chřipku. Ztráty na životech však byly vysoké.

Z hlediska socializačního lze na věc pohlížet několika pohledy. Jedni tvrdí, že se virus zrodil v laboratoři, mohou za něj ambice vědců hrát si na Boha a geneticky si zahrávat s organismy. Jiní dávají vše za vinu zvyklostem ala prvobytně pospolná společnost, kdy lidé žijí až v příliš těsném sousedství se zvířaty a konzumují bezhlavě to, z čeho by se vyspělému světu zvedal žaludek. A třetí sorta se nepídí po souvislostech jiných, než konzumních a tvrdí, že nás Bůh trestá.

Za to, že jsme přestali být pokorní k životu i sami sobě. Za to, že jsme zlenivěli a přestali si pěstovat plodiny, vařit plnohodnotné potraviny a žili hektickým stylem života. Za to, že jsme dali na první místo ve svém životě byznys a naši mysl ovládla chamtivost a touha po penězích. Za to, že jsme už nevěděli „co roupy“ a bavili se pod úroveň inteligentního člověka. Za to, že jsme bezcitní, bezcharakterní, zlí, pudoví a čím dál víc se podobáme zvířatům. Za to, že žijeme jako boží „hovádka“. Zvednutý boží prst nás jako lidstvo může varovat, abychom se nad sebou zamysleli.

Tato slova ale popírají ortodoxní křesťané, kteří hlásají lásku a mírumilovnost. Boží láska je nekonečná, velkorysá, nesoudí, nezatracuje, odpouští a je nekonečná. Kde je tedy pravda? Teď už nezbývá, než se začít modlit, ať nás ta potvora neviditelná úplně nezničí.

Jak si usmířit Pána Boha?

► Růženec ze skleněných perlí v barvě modrý Melafír – skvostná modlitební pomůcka, která uhrane nejen svým zjevem, ale rovněž má v sobě ikonku jezulátka

► Růženec ze skleněných broušených perlí v barvě bronzový Granit – naturalisticky laděný růženec, který nenechá ve štychu žádného věřícího

► Náhrdelník - ukřižovaný Ježíš z chirurgické oceli – velmi zdařilý šperk, který vyjadřuje lidskou i božskou osobnost pravého křesťana

► Zlatý prsten z chirurgické oceli s křížem a modlitbou – nenápadný prsten, který dodá svému nositeli velkou duchovní sílu, vaše osobní modlitba bude ihned po ruce

► Náhrdelník křížek z rhodiované bižuterie – zářivý křížek na krk, který nikdo nepřehlédne. Označte se symbolem božské milosti.